V následujících řádcích se pokusím zmínit několik zpráv, které mě v poslední době zaujaly. Protože dnes nemám příliš času a snad ani sil na hlubší rozbor, berte následující sdělení za poměrně stručný přehled zpráv, který podává mírně zaujatý komentátor...
Osud ministerstva životního prostředí
Sotva začala jednání o nové vládě, jejímž zaklínadlem je šetřit, objevil se podivný návrh. Respektive objevil, dvě ze tří stran ho měly více či méně skrytý ve svém volebním programu. Zázračnou úsporu prý přinese sloučení ministerstva životního prostředí s ministerstvem zemědělství. Podobně nešťastnou cestou se vydali na Slovensku. Je to jako vzít práci bačovi a stádo ovcí přenechat na starosti vlkovi. Oběma jde o ovce, jen každý má poněkud jiný úhel pohledu na ně. Proti zrušení samostatného enviroresortu se zvedla vlna protestů a nakonec podle posledních zpráv bude pouze připojeno ministerstvo pro místní rozvoj k resortu životního prostředí. Dále pak péče o vodní hospodářství připadne rovněž MŽP. Možná se tak konečně dostane orgánům ochrany životního prostředí možnosti podílet se na plánování rozvoje regionů a vodní stavby nebudou stavěny bezohledně a ryze účelově. Aby těch dobrých zpráv nebylo příliš, objevili se dva možní kandidáti na post šéfa resortu. Za ODS David Vodrážka a za VV Vít Bárta. Jeden můj kolega kdysi poznamenal, že Vodrážkovou nejvyšší kvalifikací pro životní prostředí je, že mu příroda v zásadě nevadí. O kvalitách druhého kandidáta snad nebudu raději ani psát. Po Martinovi Bursíkovi, který dokázal vyzvednout MŽP do pozice rovnocenného partnera ostatním resortům, by to byl velmi těžký zásah.
Lidská práva už nepotřebujeme
V rámci škrtání na nejrůznějších místech se ocitl na šikmé ploše i post ministra pro lidská práva. Předem říkám, že tento post není resortem v pravém slova smyslu. Ministr pro lidská práva nemá vlastní samostatný úřednický aparát, pracuje pod úřadem vlády. Celková úspora by v případě zrušení tohoto postu byla minimální. Naproti tomu by to byl výrazný signál, že ochrana lidských práv a boj proti extremismu je u nás oslaben a není již důležitým tématem vlády. V době nárůstu sociálních a ekonomických nerovností ve společnosti to není moudré rozhodnutí.
Jsme nepoučitelní, nevolte nás
Tak by mohlo znít jedno z volebních hesel pražské ODS do podzimních komunálních voleb. Navzdory všem slibům a proklamacím se ukazuje, že arogance a pohrdání veřejným míněním zůstává u občanských demokratů běžným standardem. Namísto zamyšlení nad svým volebním propadákem a snahy o řešení této situace se ODS v Praze rozhodla bojovat proti občanům. Využila své převahy v zastupitelstvu a i přes nesouhlas ostatních menších stran prosadila rozdělení území Prahy do komunálních voleb na sedm volebních obvodů. Fakticky tak v rozporu se zákonem zvýšila limit potřebný pro vstup do zastupitelstva z 5 předepsaných procent na 8-10. Rozdělení území města na více obvodů je ze zákona možné. ODS však původní myšlenku zákona zcela postavila na hlavu. Rozdělení na více obvodů má sloužit městům s výraznými rozdíly (souměstí, národnostní menšiny...), aby si každá část mohla zvolit své zastupitele "na míru". Nicméně nové obvody v režii ODS často slučují naprosto rozdílné části města a tedy argumentace přiblížení kandidátů občanům je naprosto mimo mísu a jen velmi chatrně zakrývá ryzí účelovost tohoto kroku.
Nová ombudsmanka
Sociální demokraté navrhli na post veřejného ochránce práv Annu Šabatovou, zástupkyni Otakara Motejla. Doufejme, že se o pozici nestrhne politický souboj a bude vybrán člověk opravdu na svém místě. Paní Šabatová, by tuto charakteristiku splňovala.
Všem čtenářům přeji pěkný víkend.
Žádné komentáře:
Okomentovat