Tedy vítejte a snad se Vám budou vystavené fotografie líbit...
.
sobota 24. července 2010
Pozvání do Galerie
Tedy vítejte a snad se Vám budou vystavené fotografie líbit...
středa 7. července 2010
Zelené setkání v Hořicích
Přináším slíbený příspěvek o zeleném setkání, které se konalo minulý týden v Hořicích. Myslím, že bude zajímavější, než komentáře jiných současných událostí (ty možná zařadím později).
Všem příznivcům zelené politiky měl poskytnout stín v horkém letním odpoledni hořický Labyrint. Jako vždy se velmi dobře uplatnil můj vrozený orientační smysl. Ještě na autobusovém nádraží jsem se o správném směru cesty poradil s orientačním plánem města, zvolil ulici a vyrazil... naprosto opačným směrem. Blížící se konec města mi dal po čtvrt hodině na srozuměnou, že kurz bude nutné poněkud poopravit. Přes tuto drobnou příhodu, jsem nakonec přeci jen dorazil na místo určení. Správnou cestu našel i předseda Ondřej Liška. Spolu s ním dorazili "živí" kandidáti do PS PČR za Královéhradecký kraj a samozřejmě přátelé a podporovatelé SZ. Omluvte, prosím, moji velmi slabou paměť na jména (jména svých spolužáků se učím pravidelně několik let).
Pokud tipujete strojené setkání, spoustu formalit, pravý opak je pravdou. Jedním z hlavních bodů bylo především setkání s voliči a podporovateli SZ. Zjistit jak vypadají a co od Zelených dále očekávají její podporovatelé, pro které není v kontextu současné situace daleko od pravdy označení "skalní". Na rozdíl od voleb v roce 2006, kdy SZ získala velké procento tzv. protestních hlasů (které se letos opět přelily jiným subjektům), současný výsledek je možné považovat za ono voličské jádro.
Tedy otázka jaká byla vaše cesta k Zeleným a co byste od naší politiky dále očekávali se stala jednou z nosných idejí konverzace s Ondřejem Liškou i dalšími členy SZ. Na tuto hlavní nit se postupně navěšovala další témata. Zajímavá a inspirující byla otázka, jak se podařilo sjednotit zelené v Německu. U tamních Zelených panovaly a panují často silné názorové a osobní střety. Nezřídka do jednání promlouvaly i létající židle. Navzdory tomu působila strana na venek jednotně. Protože všichni členové se zavázali dodržovat etický kodex, jehož základní myšlenkou je neřešit vnitřní spory na očích veřejnosti a již vůbec ne prostřednictvím médií. Tento postup by velmi prospěl i našim Zeleným, které významně poškodily vnitřní názorové a často také osobní rozpory mezi jednotlivými členy. Nebudeme si lhát, již z principu sdružuje SZ celé spektrum názorů. Řekněme od tmavě zelených až po světle zelené. Tyto rozdíly není možné eliminovat, nechceme-li rozpad SZ na mnoho drobných mini straniček a hnutí (toto považuji za jeden z nejnešťastnějších možných scénářů). Jde tedy o to naučit se řešit vlastní rozpory tak říkajíc v soukromí.
Od volebního víkendu přibylo přes 600 nových členů. Zvážíme-li, že k 1800 členů přibývá 1/3 nových lidí, jedná se o velmi podstatnou změnu. Noví lidé s sebou vždy přináší nové nápady a myšlenky. Práce s rozšiřující se členskou základnou, péče o její další rozrůstání, ale především motivování nových i současných členů je dalším velkým úkolem pro současné (a budoucí) vedení.
Zelení zavádějí do politiky novou formu financování politických stran - nezávislou na státních příspěvcích (to je do jisté míry za současné situace z nouze ctnost). Bylo diskutováno několik možností fundrisingu, z nichž každá je slibná, vyžaduje další rozvíjení a jak jsme si již v zelené politice zvykli, žádná není sama o sobě samospasitelná. Bude třeba jejich kombinací. Přestože Zelení vstupovali do předvolebního klání s omezenými prostředky, zdá se, že byli využívány co možná nejefektivněji. Nicméně kampaň se bude muset patrně na příště více zjednodušit. Zelení budou muset (chtějí-li oslovit větší část veřejnosti)lépe prodat svůj program. Patrně i za cenu mírného populismu. Osobně tento krok nevidím příliš rád, ale chceme-li se vrátit do vysoké politiky, bude mírná změna rétoriky nutná. Jenom výborné analýzy volebního programu v seriozních médiích (Hospodářské noviny, MF DNES, Respekt...) evidentně nestačí.
Zbytek času vyplnila jednání o nadcházejících senátních a komunálních volbách, která se nesla v duchu zatím velmi pracovním a proto je předčasné uvádět další informace. Snad jen předešlu, že se budeme moci těšit na několik zajímavých kandidátů.
Původní hodina se nakonec protáhla téměř na trojnásobek. Nezbývalo než se rozloučit a podrobit prostorovou orientaci další zkoušce při hledání vlakového nádraží. Abyste si o mně neudělali špatný obrázek, raději nebudu popisovat, jak probíhala. Jen prozradím, větu: "To nemůžete minout", již nemám rád... celkově však toto setkáním hodnotím velmi pozitivně a věřím, že Zelení tento poněkud vynucený oddechový čas využijí co nejlépe.
Foto: (c) Tomáš Štayr
Všem příznivcům zelené politiky měl poskytnout stín v horkém letním odpoledni hořický Labyrint. Jako vždy se velmi dobře uplatnil můj vrozený orientační smysl. Ještě na autobusovém nádraží jsem se o správném směru cesty poradil s orientačním plánem města, zvolil ulici a vyrazil... naprosto opačným směrem. Blížící se konec města mi dal po čtvrt hodině na srozuměnou, že kurz bude nutné poněkud poopravit. Přes tuto drobnou příhodu, jsem nakonec přeci jen dorazil na místo určení. Správnou cestu našel i předseda Ondřej Liška. Spolu s ním dorazili "živí" kandidáti do PS PČR za Královéhradecký kraj a samozřejmě přátelé a podporovatelé SZ. Omluvte, prosím, moji velmi slabou paměť na jména (jména svých spolužáků se učím pravidelně několik let).
Pokud tipujete strojené setkání, spoustu formalit, pravý opak je pravdou. Jedním z hlavních bodů bylo především setkání s voliči a podporovateli SZ. Zjistit jak vypadají a co od Zelených dále očekávají její podporovatelé, pro které není v kontextu současné situace daleko od pravdy označení "skalní". Na rozdíl od voleb v roce 2006, kdy SZ získala velké procento tzv. protestních hlasů (které se letos opět přelily jiným subjektům), současný výsledek je možné považovat za ono voličské jádro.
Tedy otázka jaká byla vaše cesta k Zeleným a co byste od naší politiky dále očekávali se stala jednou z nosných idejí konverzace s Ondřejem Liškou i dalšími členy SZ. Na tuto hlavní nit se postupně navěšovala další témata. Zajímavá a inspirující byla otázka, jak se podařilo sjednotit zelené v Německu. U tamních Zelených panovaly a panují často silné názorové a osobní střety. Nezřídka do jednání promlouvaly i létající židle. Navzdory tomu působila strana na venek jednotně. Protože všichni členové se zavázali dodržovat etický kodex, jehož základní myšlenkou je neřešit vnitřní spory na očích veřejnosti a již vůbec ne prostřednictvím médií. Tento postup by velmi prospěl i našim Zeleným, které významně poškodily vnitřní názorové a často také osobní rozpory mezi jednotlivými členy. Nebudeme si lhát, již z principu sdružuje SZ celé spektrum názorů. Řekněme od tmavě zelených až po světle zelené. Tyto rozdíly není možné eliminovat, nechceme-li rozpad SZ na mnoho drobných mini straniček a hnutí (toto považuji za jeden z nejnešťastnějších možných scénářů). Jde tedy o to naučit se řešit vlastní rozpory tak říkajíc v soukromí.
Od volebního víkendu přibylo přes 600 nových členů. Zvážíme-li, že k 1800 členů přibývá 1/3 nových lidí, jedná se o velmi podstatnou změnu. Noví lidé s sebou vždy přináší nové nápady a myšlenky. Práce s rozšiřující se členskou základnou, péče o její další rozrůstání, ale především motivování nových i současných členů je dalším velkým úkolem pro současné (a budoucí) vedení.
Zelení zavádějí do politiky novou formu financování politických stran - nezávislou na státních příspěvcích (to je do jisté míry za současné situace z nouze ctnost). Bylo diskutováno několik možností fundrisingu, z nichž každá je slibná, vyžaduje další rozvíjení a jak jsme si již v zelené politice zvykli, žádná není sama o sobě samospasitelná. Bude třeba jejich kombinací. Přestože Zelení vstupovali do předvolebního klání s omezenými prostředky, zdá se, že byli využívány co možná nejefektivněji. Nicméně kampaň se bude muset patrně na příště více zjednodušit. Zelení budou muset (chtějí-li oslovit větší část veřejnosti)lépe prodat svůj program. Patrně i za cenu mírného populismu. Osobně tento krok nevidím příliš rád, ale chceme-li se vrátit do vysoké politiky, bude mírná změna rétoriky nutná. Jenom výborné analýzy volebního programu v seriozních médiích (Hospodářské noviny, MF DNES, Respekt...) evidentně nestačí.
Původní hodina se nakonec protáhla téměř na trojnásobek. Nezbývalo než se rozloučit a podrobit prostorovou orientaci další zkoušce při hledání vlakového nádraží. Abyste si o mně neudělali špatný obrázek, raději nebudu popisovat, jak probíhala. Jen prozradím, větu: "To nemůžete minout", již nemám rád... celkově však toto setkáním hodnotím velmi pozitivně a věřím, že Zelení tento poněkud vynucený oddechový čas využijí co nejlépe.
Foto: (c) Tomáš Štayr
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)