V úvodníku letošního roku jsem vyjádřil přání nám všem zvolit si do stého roku existence českého resp. československého státu prezidenta, který bude důstojným reprezentantem svého úřadu. Bohužel již mohu konstatovat, že toto přání zůstane nevyslyšeno. Sluší se pogratulovat vítězi volby a obhájci prezidentského úřadu ing. Miloši Zemanovi, velká gratulace patří také jeho protikandidátovi prof. Jiřímu Drahošovi, který celou předvolebí kampaň vedl ve smířlivém a racionálním duchu, uváděl věcnou argumentaci a deklaroval, že jeho snahou bude pevně zakotvit naši zemi v rámci evropských států, ve vazbě na demokratické systémy západního světa. Scházelo přibližně 200 000 hlasů, k tomu aby tato koncepce zvítězila. Nestalo se tak. Lehce nadpoloviční většina voličů si přeje setrvat nadále v orientaci na východoevropské jakoby demokaracie, pokračovat v klientelistických vazbách a pokračovat v podivné hře o sestavování vlády mezi p. Babišem a staronovým prezidentem. Škoda promarněné příležitosti. Prezident nemůže rozhodovat o imigraci, o přijetí eura, tedy o většině témat, která byla nosným tématem předvolebních debat. Prezident může krom svých pravomocí nastolit témata, může rozpoutat diskuzi a svým morálním příkladem ukazovat směr, obávám se, že další pětileté období nepřinese v tomto směru nic nového a dobrého. Snad nebude příliš přát si, aby toto volební období nebylo horší než to předchozí.
Několik poznámek závěrem, pozorně jsem sledoval poděkování prof. Drahoše svým voličům. Bylo, dle mého soudu vyvážené, optimistické s nadějí do budoucna. Je to malý příslib, že slušná a středopravá orientace naší země nebude zapomenuta. Co řící k proslovu vítěze pana prezidenta Zemana? Inu opravdu nevím, zda to bylo opravdu poděkování voličům. Alespoň pro mne to bylo zatím to nejhorší, co jsem slyšel, pominu-li urážky přítomných novinářů, postrádal jsem nějakou myšlenku, stopu naděje, že nebude pokračovat rozdělování naší společnosti, že bude naše země patřit mezi vyspělé demokracie... Ani snad nebudu komentovat přítomnost a následné vystoupení předsedy SPD, či dočasného předsedy ČSSD, je to příklad oportunitismu? V případě Tomia Okamury naprosto nepokrytá povolební agitka, kterou se mi opravdu nechce komentovat. Snad si každý alespoň trochu rozumný člověk udělá úsudek sám.
Žádné komentáře:
Okomentovat